Když odběratel odmítá zaplatit
Vaše pohledávka je několik týdnů po splatnosti a vy jste kontaktovali dlužnou protistranu, která své závazky odmítá uhradit, případně je nekomunikativní. V ideálním případě jste nad rámec písemných upomínek a pokusů o telefonát poslal i formální předžalobní výzvu, na kterou vám protistrana v zákonné lhůtě 7 dní neodpověděla.
Ve většině B2B případů tak nastal čas na zahájení soudního vymáhání. V rámci něj můžete jako věřitel postupovat buď samostatně nebo se nechat zastoupit právním zástupcem, tedy advokátem či advokátní kanceláří.
Pro zahájení soudního vymáhání je možné zvolit jeden ze tří způsobů:
A) Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (zkráceně EPR): jedná se o nejjednodušší institut, který slouží k vymáhání peněžitého plnění. Návrh na vydání EPR se podává na interaktivním elektronickém formuláři, který si věřitel může stáhnout ze stránek české justice a který jakožto žalobce podepíše elektronickým podpisem či zašle na soud datovou schránkou.
Velkou výhodou je, že soud o tomto návrhu rozhoduje v tzv. zkráceném řízení a je spojen také s menším soudním poplatkem. Zároveň si věřitel může ověřit stav svého EPR bez nutnosti kontaktovat soud a to na stránkách https://infodokument.justice.cz/. Zde si může také stáhnout EPR, který nabyl právní moci a vykonatelnosti, který vám dále poslouží jako způsobilý exekuční titul.
B) Návrh na vydání platebního rozkazu: o tomto návrhu soud opět rozhoduje ve zkráceném řízení. Tento druh řízení se od klasického soudního řízení liší především tím, že soud vydává platební rozkaz bez nařízení jednání a dokazování. Může tak učinit pouze u nároků, jejichž existence je nepochybná a zřejmá, a to bez ohledu na výši vymáhané pohledávky. V návaznosti na tuto skutečnost je tedy vhodné si najít právního zástupce, který nárok věřitele předem posoudí a bude schopen návrh na vydání platebního rozkazu formulovat tak, aby soud tento nárok za nepochybný a zřejmý uznal.
Výhodou platebního rozkazu je, že ho soud může vydat i bez výslovné žádosti žalobce, pokud dojde k závěru, že nárok splňuje předpoklady pro jeho vydání. Platební rozkaz, který nabude právní moci a vykonatelnosti, je zcela legitimní exekuční titul.
Pokud platební rozkaz soud nakonec přece jen nevydá, nic se neděje a proces sa automaticky transformuje do soudní žaloby, která je popsaná níže.
C) Žaloba: představuje klasické sporné řízení, které je doprovázeno nařízeným jednáním a je zakončeno rozsudkem. Ten taktéž po splnění zákonných náležitostí slouží jako exekuční titul.
Pro vydání rozsudku musí být splněny zákonem stanovené předpoklady a nelze je vydat ve všech typech sporných řízení. Výhodou jsou omezené odvolací důvody, kterými se může dlužník bránit proti rozsudku.
Všechny tři varianty mají společné, že musí především splňovat podstatné náležitosti dle § 79 občanského soudního řádu, kterými jsou zejména označení účastníků; označení věci; označení čeho se žalobce domáhá tzv. žalobní petit; vylíčit rozhodné skutečnosti; označit důkazy k prokázání tvrzených skutečnost. Jakožto žalobce vás bude tížit břemeno důkazní a břemeno tvrzení. Je tedy nutné jasně a věcně vylíčit okolnosti vzniku pohledávky, aby nárok věřitele na své peněžitého plnění měl co největší šanci na úspěch.
Pakliže došlo k vydání některého z meritorních rozhodnutí, tedy EPR, platebního rozkazu nebo rozsudku žaloby, v úvahu přichází hned několik možných scénářů života vašeho nároku.
U elektronického platebního rozkazu, stejně jako platebního rozkazu, je podmínkou k jeho platnosti doručení do vlastních rukou žalovaného. Náhradní doručení je u nich vyloučeno, pokud se tedy nedoručuje do datové schránky. Pokud se žalovanému nepodaří platební rozkaz doručit, soud jej pro jeho nedoručitelnost zruší a celá věc se po zkráceném řízení přesune do klasického sporného řízení, t.j. formou žaloby.
Pokud se platební rozkaz žalovanému podaří doručit, ten se může ve lhůtě 15 dní bránit podáním tzv. odporu. Vzhledem k tomu, že platební rozkaz je vydán pouze na základě podkladů a spisového materiálu věřitele, podáním odporu je platební rozkaz zrušen a opět se věc přesune do klasické žaloby. Žalovaný je povinen k odporu doplnit své vyjádření. V případě, kdy žalovaný toto své vyjádření soudu nedodá, dojde k vydání rozsudku pro uznání, o kterém jsme se zde již zmiňovali. V praxi se často stává, že žalovaný podá odpor s přesvědčením, že tímto jsou jeho povinnosti vůči soudu splněny a kvalifikovaně se k podané žalobě nevyjádří, a soud právě přistoupí k vydání tohoto kontumačního rozhodnutí.
V průběhu klasického řízení u soudu má žalovaný možnost tvrdit všechny skutečnosti a předkládat důkazy, kterými se bude snažit přesvědčit soud, aby rozhodl v jeho prospěch. Ke všem těmto tvrzením a důkazům má věřitel možnost se vyjádřit. Poté, co soud vydá rozsudek, má žalovaný, stejně jako žalobce, právo podat odvolání k nadřízenému soudu.
Konečným cílem procesu soudního vymáhání jakoukoli formou je zisk pravomocného a vykonatelného exekučního titulu. Právní moc znamená, že rozhodnutí je konečné, závazné a nezaměnitelné. Vykonatelnost znamená, že rozhodnutí může být vynutitelné státní mocí, pokud jej žalovaný nesplní dobrovolně.
Související články
