Základním předpokladem pro úspěšné vymáhání neuhrazených faktur je jejich správná evidence. Tím si zajistíte, že jako věřitel, tedy jako osoba, které má dlužník vystavenou fakturu uhradit, dokážete včas podchytit problematickou pohledávku a začít s jejím vymáháním. Tato evidence vám především zajistí, aby se vám dlužná pohledávka nepromlčela.
Promlčecí doba v obchodních vztazích je poměrně dlouhá. Věřitel tak má až tři roky na to, aby uplatnil svou pohledávku u soudu prostřednictvím žaloby. Ani promlčená pohledávka neznamená ještě naprostý konec. Vaše právo vůči dlužníkovi stále existuje, nicméně už jen jako tzn. naturální obligace. Tedy pokud by vám dlužník dobrovolně uhradil dlužnou pohledávku po uplynutí promlčecí doby, nevzniklo by na vaší straně bezdůvodné obohacení. V každém případě po třech letech neaktivity vám již soud vaše právo na úhradu dlužné částky nepřizná a musíte se spolehnout na ochotu dlužné protistrany dobrovolně si splnit své závazky.
Vymáhání neuhrazených faktur lze rozdělit na mimosoudní a soudní. Mimosoudní fáze představuje kontaktování (přes telefon / email / datová schránka / dopis) dlužné protistrany s cílem ověřit důvod opožděné platby a buď tuto platbu okamžitě odblokovat nebo si dohodnout splátkový kalendář. Soudní fáze typicky nastává, pokud protistrana nedodržuje dohodnuté podmínky z mimosoudní fáze nebo vysloveně nekomunikuje.
Nejvhodnější čas pro začátek vymáhání závisí od kontextu konkrétního případu. Nicméně jak říká jedna ze základních zásad z římského práva „právo přeje bdělým“, čím dříve se do vymáhání zapojíte, tím větší povědomí o konkrétním případu budete mít a patrně se vám i snadněji budou nacházet důkazní materiály. S mimosoudní fází začněte okamžitě, jak je jasné, že se platba pouze neopozdila z administrativních důvodů. Typicky je to v rozmezí 7 až 14 dní po splatnosti. Při soudní fázi, pokud je dlužná protistrana nekontaktní resp. se odmítá dohodnout, je pak dobré začít s aktivními kroky přibližně 30 dní po splatnosti.
Paralelně s evidencí pohledávek je třeba kontrolovat odběratele a jejich platební schopnost, a to buď prostřednictvím obchodního registru nebo ideálně přímo prostřednictvím insolvenčního registru na https://isir.justice.cz/isir/common/index.do, v rámci kterého se dostanete i na konkrétní písemnosti a lhůty důležité pro život vaší pohledávky. Vyhnete se tak situaci, že se váš odběratel dostal do úpadku a vy jste v rámci lhůty pro přihlášení vaší pohledávky nejednali.
V neposlední řadě je v rámci evidence pohledávek nutné abyste si řádně a důkladně vedli dokumentaci pro případné soudní řízení. Jedná se především o dokumenty prokazující jak vznik pohledávky, tak i její výši, ve které ji uplatňujete. Vznik a výši pohledávky jste povinni jako strana věřitele doložit u soudu a v těchto bodech vás bude tížit důkazní břemeno a břemeno tvrzení. Tedy opět zde můžeme konstatovat již zmíněné „právo přeje bdělým“ a čím kvalitnější a důmyslnější zmluvnou dokumentaci budete mít, o to snadněji se vám bude následně bojovat za svá práva u soudu. Vedle korespondence s dlužníkem jsou pro uplatnění nároku proti dlužníkovi kritické následující dokumenty resp. jejich kombinace: A. smlouva (např. o dílo, dodávce zboží nebo poskytování služeb) B. objednávkové formuláře (např. cenová nabídka nebo zakázkový list) C. potvrzení o uskutečnění práce (např. dodací list, předávací protokol nebo záznam o provedení práce) a samozřejmě předmětná faktura s jasně popsaným předmětem plnění a určeným datem splatnosti.